Zamyšlení nad nepopsaným kalendářem

Každý nový rok se před námi otevírá jako nepopsané stránky kalendáře. Uvažujeme nad tím, čím se asi tyto stránky zaplní. Bude to rok dobrý, úspěšný? Co nám asi přinese? Letošním rokem se završuje první dekáda nejen jednadvacátého století, ale i druhého tisíciletí křesťanského letopočtu. Před deseti lety jsme byli svědky neobyčejné události, která přichází opravdu jen jednou za tisíc let. Jednička na začátku letopočtu se změnila ve dvojku. Kolik varování před zhroucením počítačové techniky se tehdy ozývalo. Mnozí na Nový rok 2000 s obavami zapínali své počítače, aby záhy zjistili, že se nestalo vůbec nic mimořádného. Počítače fungovaly a život i v tisíciletí s dvojkou na začátku šel svojí normální cestou dál.

Od té doby uplynulo již deset let. Běžný život jde stále dál svou cestou, ale z vnějších okolností se změnilo mnohé. První desetiletí nového tisíciletí je poznamenáno vážnými mezinárodními konflikty, které někteří politologové nazývají střetem civilizací. 11. září roku 2001 jakoby napsalo předznamenání na začátek partitury začínajícího století. Od té doby se ve světě odehrála řada vážných ozbrojených operací, z nichž se některé úspěšněji, jiné méně úspěšně, pokusily zabránit dalším krizím a střetům.

Dějiny lidstva jsou protkány množstvím bojů a válek. Některé dějepisy jsou koncipovány jako přehled ozbrojených konfliktů, které následně měnily tvář světa. Století, které před deseti lety odešlo do nenávratné minulosti, bylo závažnými globálními konflikty poznamenáno hojně. Letos uplyne již 65 let od ukončení Druhé světové války a v loňském roce jsme si připomínali 20. výročí konce studené války v Evropě. To jsou nesporně pozitivní výročí, která mohou být důvodem ke spokojenosti. Ale určitě by neměla být důvodem k tomu, abychom se nechali ukolébat relativně stabilní situací v současné Evropě a nezajímali se o dění ve světě.

Odvážný poválečný projekt evropské integrace ukázal, jak důležitá je mezinárodní spolupráce a snaha vybudovat přátelství mezi národy. Přes všechny kotrmelce loňského roku, kdy jsme zoufale promarnili jedinečnou šanci zkvalitnit společný evropský dům, jsou před námi nové příležitosti, které bychom promarnit neměli. Letošní rok bude pro nás opět rokem volebním. Znovu bude každý z nás mít možnost přispět alespoň svým malým dílkem k budoucí podobě České republiky. Rozhodně bychom neměli propadat skepsi a beznaději, že to nemá cenu. Možná, že by jedním z novoročních předsevzetí mohla být právě odpovědná účast při výběru kandidátů, kteří budou v příštím období rozhodovat o podobě našich zákonů. Určitě by neškodilo zamyšlení nad tím, jak mohu já konkrétně přispět ke zlepšení věcí kolem nás. Někdy není třeba velkých činů, které mění tvář světa. Někdy naopak pomohou třeba docela malé, drobné věci, které život pozitivně ovlivní.

Podle ekonomických odborníků se bude tíživá hospodářská situace postupně zlepšovat. Avšak lehký a jednoduchý rok před sebou velmi pravděpodobně nemáme. Právě to by však rozhodně nemělo být důvodem k rezignaci, ale právě naopak k odpovědnému přístupu k životu.

Stále ještě kolem nás zaznívají romantické melodie vánočních koled. Připomínají nám splnění prastarého očekávání lidstva na příchod Mesiáše. Udělali jsme si o Vánocích vzájemně radost se svými blízkými a před pár hodinami si i připili na šťastný Nový rok. Když posilvestrovská euforie odezněla, možná si tím víc uvědomíme, že je třeba se znovu zapojit do práce a ten nově narozený rok se bude postupně stávat jedním z řady let, které jsou nám darovány.

Krátce po Novém roce se u nás často začínají objevovat odstrojené vánoční stromečky u kontejnerů, spolu s krabicemi od dárků, které jsme pod nimi nacházeli. I to je života běh. Byla by ale veliká škoda, kdybychom s těmi stromky a krabicemi vyhodili na smetiště i poselství vánočních svátků. To totiž hovoří o solidaritě a lásce, které jsou motorem správného běhu světa. Možná právě proto, že je u nás tohoto zboží nedostatek, vypadá naše společnost tak, jak vypadá. Ve sváteční dny, které právě končí, jsme měli možnost se inspirovat. Pokud se nám to alespoň trochu podařilo, pak snad zahlédneme i jas Betlémské hvězdy, která přivedla mudrce od Východu, kteří se přišli do Betléma poklonit nově narozenému Mesiáši. K tomu je však třeba umět občas pozdvihnout hlavu a s odpovědností začít psát na ty nově prostřené, dosud nepopsané stránky roku 2010, který právě začíná.      

Pro ČRO 6

Daniel Herman

2. 1. 2010